Více fotografií
Zcela nepoškozená a na minerály bohatá ukázka z bývale těženého ložiska Pb-Zn-Ag-Sb rud v Herji poblíž báňského centra Baia Mare. Jedná se o podlouhlou a doutníkovitě prohnutou drúzu, respektive souvislou vrstvu srostlic bezbarvých až bělavě zabarvených, zprohýbaných xx kalcitu ve tvaru nízkého klence, na kterých kontrastně vynikají paprsčité drúzy kovově lesklých, olověně šedých, lištovitě sloupcovitých xx antimonitu. Zajímavá je i druhá strana vzorku, v podstatě vnější plášť, kde již kalcit je v podobě souvislé drúzy tence čočkovitých xx černého zabarvení, které je způsobeno inkluzemi velmi jemných jehlic. xx jamesonitu. Tento rudní minerál mezi kalcity vytváří bohaté shluky kovově lesklých, ocelově šedých, krátce jehlicovitých xx, místy bronzového nádechu. Ve vnitřní straně ojedinělé, též jehlicovité xx boulangeritu. Velikost pěkného vzorku je 10,5x2,8x2,5cm. Ložisko Herja bylo považováno za nejvýznamnější v celém Rumunsku, a to nejen vyššími obsahy jednotlivých kovů v rudnině, ale i třeba že se zde těžilo „nejčistší“ olovo, bez metalurgicky škodlivých kovových nečistot (vizmut, arsen atd.). Na ploše přibližně 1 km² je známo přes 260 žil s mocností od 0,10m do 2m. V horní části ložiska Herja se v žilách nacházely převážně minerály stříbra a antimonu, přičemž stříbro bylo předmětem starověkého dolování. Obsah stříbra byl velmi vysoký, často přes 2 000 gramů/tunu, někdy dokonce přes 3 000-4 000 gramů/tunu. Směrem do hloubky převažuje olovnato-zinková mineralizace s výrazným úbytkem stříbra. Ex.Coll. Ing. M. Hrabě, Humpolec.
Více fotografií a souborů