|
| Plochá drúza (plavák z dutiny) skelně lesklých xx křišťálu, na které místy narůstají drobné čočkovité a průhledné xx bezbarvého kalcitu a drobné klence perleťově lesklého dolomitu. Na plochy křemene též přiléhají povlaky šedozeleného chloritu. Na spodní straně relikty xx hnědého sfaleritu. Velikost 5,4x4,8x2cm. Starší sběr. Ex.Coll. MUDr. J.Smolka, Hradec Králové. |
|
| Bohatý vzorek z bývalých Manganorudných a kyzových závodů ve Chvaleticích se zlatavě žlutými až hnědozelenými vláknitými agregáty manganogruneritu, dříve nazývaného dannemoritem, který prorůstá od pyritizované břidlice štěpnou masou hnědorůžového rodonitu. Na ukázce též černé amorfní a silně pryskyřičně lesklé agregáty neotokitu. Starý sběr. V současnosti je lokalita již zrekultivována a tudíž jakékoliv nálezy zdejších minerálů jsou minulostí. Ex.Coll. RNDr. M.Králík,Praha. |
|
| Estetická drúza kovově lesklých a nazelenale mosazně žlutých xx markazitu, které jsou tvořeny hřebenovitým srůstáním menších jedinců. Tento srůstový tvar markazitu je označován jako tzv. kyz hřebenitý. Na jedné straně na xx markazitu narůstají hojné klencové xx dolomitu, mající zonální vývoj - střed klence je mléčně bílý a vnější lehce nahnědlý plášť perleťového lesku je téměř průhledný. Celková velikost kvalitní ukázky, pocházející ze sbírky docenta J.H.Bernarda, je 8,7x7x5,3cm. |
|
| Vzorek vzácného příbramského minerálu - milleritu, vytvářející paprsčité drúzy kovově lesklých a mosazně žlutých jehlic. xx, jenž narůstají do dutiny na drobné xx křemene, která je ve sfalerit-dolomit-sideritové žilovině o celkové velikosti 8,2x6,8x4,8cm. Jedná se o raritu z příbramského rudního revíru, přesněji řečeno z likvidovaného odvalu šachty Lill, která byla v provozu od roku 1852 a její těžební činnost definitivně utichla až v roce 1902. |
|
| Estetický a v podstatě paleontologický vzorek silicifikovaného (opalizovaného) dřeva s výrazně zachovalou původní strukturou o celkové velikosti 13x8,3x4,7cm, který je tvořený pryskyřičně lesklým a jantarově žlutohnědým opálem. Tyto tzv. dřevité opály začaly vznikat v třetihorách před více jak 10-ti miliony lety, kdy mohutný stratovulkán chrlil na okolní lesní porosty lahary nebo-li sopečné bahnotoky, což jsou velmi rychle tekoucí směsi sopečného popela, úlomků ztuhlé lávy a velkého množství vody. Z roku 1977. Ex.Coll. p.Burdych, Kadaň. |
|
| Bohatý vzorek chloritické břidlice o velikosti 5,7x4,1x4,4cm s hojně narůstajícími lesklými průsvitnými krychlemi a zrny perovskitu pivně hnědé barvy, které doprovází průsvitné lesklé xx diopsidu a kumulace kovově lesklého magnetitu ve formě zrn a drobných xx. Z roku 1996. Ex.Coll. J.Lenský Ročov. |
|
| Vzorek z likvidovaného odvalu šachty Lill, která byla v provozu od roku 1852 a její těžební činnost definitivně utichla až v roce 1902. Jedná se o kalcitovou žilovinu o velikosti 5x4,1x2,4cm, na které vyniká srostlice polokovově lesklých krychlí pyritu. |
|
| Vzorek z bývalých a především světově proslulých drahoopálových dolů s hojnými agregáty karmínově červeného a ohnivě oranžového realgaru na andezitové podložce o velikosti 8,2x4,9x2,8cm. Starší sběr. Ex.Coll. MUDr. J.Smolka, Hradec Králové. |
| Copyright (C) 2007-2020, Created by VOHE All rights reserved. | Powered by Quick.Cart |